Nové Literární doupě!
Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF a MOBI.
Přejít na nový web Literární doupě
Akce tohoto týdne:
Miguel Cervantes: balíček 2 elektronických knih (PDF+ePub) za 98 74 Kč (-25%)
Náhodná ukázka:
Jsem psycholog, ne kouzelník
Poslední pacientkou toho dne (přesněji TOHO dne) byla Vilma Šedová. Pohledná, subtilní třicátnice, trpící komplexy méněcennosti, všudypřítomným strachem a úzkostmi, depresemi a rovněž mírnou agorafóbií. Měl jsem ji už tehdy docela rád a objednával ji takřka pravidelně na závěr ordinačních hodin. Ne snad z důvodu to nejlepší na konec, tolik rád jsem ji zase neměl, ale čistě prozaicky proto, že potřebovala pro svoje vyprávění mnohem více času, než většina ostatních psychicky vyšinutých, nervově labilních, neurastenických individuí... zkrátka pacošů. Říkejme jim jakkoliv, stále to budou přecitlivělí lidé, nezřídka i hypochondři, se zakrnělým sebevědomím, neschopni se vypořádat se svými strastmi, hledající útěchu v rozmanitých poradnách, psychologických ordinacích, či u různých šarlatánů. Ale fuj! Samozřejmě, že to nejsou cvoci. Jsem psycholog, ne psychiatr. Léčím ochotou naslouchat (koneckonců jsem za tu ochotu poměrně slušně placen, že...), občas též hypnózou a vhodnou manipulací. Elektrické šoky, farmaceutické přípravky a svěrací kazajku rád přenechávám jiným.
Vilma Šedová vstoupila. Přestože od onoho podvečera uplynulo již zhruba půl roku, vybavuji si ten okamžik naprosto přesně. Sledovat Vilmu jak vchází do místnosti se dá směle přirovnat k pozorování východu slunce. Je to vjem, který vás zasáhne i při tisící repríze. Ostatně, na takové nohy se nezapomíná za žádných okolností. Vždyť ta vínově červená sukýnka jí sahala sotva do půli stehen. Musel bych být impotentní, abych si toho nevšiml, a to, chválabohu, ve svých pětačtyřiceti zatím nejsem.
"Jen pojďte," uculoval jsem se křečovitě, seč mi síly stačily neb přirozený úsměv mi z tváře jako obvykle vyprchal už někdy okolo jedenácté hodiny dopoledne. On i úsměv dá za určitých okolností dost práce. Jen si to sami zkuste, zubit se deset hodin denně a poslouchat přitom vleklé vyprávění o životně důležitých žabomyších válkách mezi manželi, o nevěrách, sexuálním zneužívání, mániích všeho druhu a tak dále a tak dále.
Vilma vstoupila a způsobně zůstala stát poblíž terapeutického křesla. Nikdy neusedla dříve, dokud jsem ji nevyzval. Občas, zejména v parných, dusných dnech, kdy jsem byl obzvláště unaven a vyčerpán problémy jiných, mne ta její servilní zdvořilost dováděla až k zuřivosti. Pochopitelně, že k zuřivosti pečlivě skrývané. Jsem přece profesionál.
"Jen se klidně posaďte...," vybídl jsem ji přívětivým, téměř přátelským tónem. Jak už jsem říkal, byla mi sympatická, do přívětivosti jsem se v jejím případě nemusel nijak stylizovat.
"Děkuju," špitla způsobně a předvedla to nejelegantnější přehození nohy přes nohu, jaké jsem kdy mohl spatřit. Možná to bylo třicetistupňovým vedrem nebo mne na okamžik zase přemohla ta moje pověstná bujná fantazie, ale tehdy bych přísahal, že jsem zahlédl kousek bleděrůžové krajky, který se vyzývavě blýskl mezi jejíma nohama.
Chvíli jsem přerovnával nějaká bezvýznamná lejstra na svém pracovním stole, abych uklidnil rozjívené myšlenky a sexuální představivost znovu zahnal zpět do ohrádky, kam bezpochyby během pracovní doby patří.
(...)
Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):
- Jan Neruda
- Jaroslav Hašek
- kniha Kulička od Guy de Maupassanta
- Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
- Tulák po hvězdách od Jacka Londona
- Divá Bára od Boženy Němcové
- pohádky bratří Grimmů
- Josef Kajetán Tyl
- Ezopovy Bajky
- kniha Alenka v říši divů