Akce tohoto týdne:

Miguel Cervantes: balíček 2 elektronických knih (PDF+ePub)     za 98  74 Kč (-25%)

Náhodná ukázka:

(6)

Zazvonil u dveří kliniky, ještě nebyly ani dvě hodiny, nevytáhl hodinky z kapsy a nečekal, až zazní zvon z kaple.

Na sestru Auréli, která na něj pohlížela se skoro káravým úžasem, se jen trochu mechanicky usmál a ten úsměv změnil na pouhý okamžik zachmuřený, nebo spíš zatvrzelý výraz v jeho tváři.

„Nejdu za manželkou,“ oznámil. „Rád bych předtím mluvil s matkou představenou.“

„Víte to jistě, pane ze šestky, že si přejete mluvit s představenou? Všechno, co se týká pacientů a kliniky vůbec, to je i reklamací, má na starosti sestra ekonomka, a ta…“

„Mohla byste říct matce představené, že s ní chce mluvit komisař Maigret?“

Sestra Aurélie raději nenaléhala, a zatímco telefonovala, Maigret upíral téměř mstivý pohled na příliš hladké stěny a příliš naleštěné schodiště.

„Přijdou si pro vás,“ sdělila mu řádová sestra.

„Děkuji vám.“

Procházel se sem a tam po vestibulu s rukama za zády, předem už zuřivý při pomyšlení, že ho nechají čekat. Byl překvapen, když při jedné otočce proti němu stála jeptiška, kterou neznal a která na něj čekala. „Račte jít za mnou, pane…“

Ne po schodech nahoru. Na konci haly prošli dubovými dveřmi pobitými hřeby a dostali se do zcela jiného hájemství, ještě hebčího, změkčilejšího, ještě tiššího než klinika. Řádové sestry asi měly filcové nebo pryžové podrážky, protože chodily naprosto neslyšně. Když procházeli složitou sítí chodeb, otočil Maigret dvakrát hlavu, protože za sebou slyšel blíže neurčitelný tichý zvuk, jaký vydávaly široké sukně, kuličky růženců nebo snad pouze jen zavíření vzduchu. Byly to sestry, které se zde procházely a připomínaly netopýry.

Zahlédl kapli s umělými květy na oltáři. Pak ho sestry uvedly do hovorny, kde stály podél zdí černé židle se sedadly potaženými purpurovým sametem.

„Ctihodná matka přijde hned…“

Pokračovalo šustění sukní, přebírání zrnek růženců, rozviřování vzduchu způsobené pohybem naškrobených křidýlek čepců.

„Přejete si, pane…?“

Zachvěl se, protože ostatní jeptišky pro něj byly pouze jeptiškami, zatímco tato, ačkoli na sobě měla týž hábit a jako ty ostatní měla ruce zabořené do širokých rukávů, byla ženou, ženou, u níž by mohl určit věk a společenskou třídu, k níž patřila.

Byla velká, štíhlá, a z výrazné tváře na něho klidně pohlížely její šedé oči.

„Nepřicházím k vám kvůli své ženě, sestro…“

Měl podezření, že měl říct ctihodná matko nebo něco podobného, ale ta slova mu jaksi nešla ze rtů.

„Přál bych si pohovořit několik minut se sestřičkou Marií…“

Myslel si, že při těch slovech nadskočí, ale ona na něj pohlížela stále s týmž neosobním klidem a Maigret už ji začal nenávidět.

„Víte přece, že předpisy…“

„Odpusťte, sestro, ale dnes nepřicházejí předpisy v úvahu.“

Trochu zrudl, protože byl první, kdo se rozčilil.

„Chtěla jsem vás upozornit, že předpisy vám nedovolují setkat se s některou z našich sester jinak než v přítomnosti jiné sestry,“ pokračovala vyrovnaným tónem.

(...)

(Georges Simenon, Maigret na dovolené)

Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):

• Jan Neruda
• Jaroslav Hašek
• kniha Kulička od Guy de Maupassanta
• Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
• Tulák po hvězdách od Jacka Londona
• Divá Bára od Boženy Němcové
• pohádky bratří Grimmů
• Josef Kajetán Tyl
• Ezopovy Bajky
• kniha Alenka v říši divů

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, e-knihy ke stažení do čtečky (Kindle a další)

© 1999-2024 Johanesville