RSS kanál
Přidat k oblíbeným
Nové Literární doupě!
Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší stejně hodnotný obsah jako tyto stránky, ale v lepší podobě a s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub 
i PDF 
.
POZOR!!! Při této příležitosti dáváme mimořádně k dispozici pro prvních 100 zájemců slevový kupón na -50% na e-knihy na novém LD (při objednávce alespoň za 100 Kč před slevou). Kód kupónu je: nld2023
Akce tohoto týdne:
Vilém Mrštík: balíček 3 elektronických knih (PDF+ePub) za 109 76 Kč (-30%)
Náhodná ukázka:
Lesnatými svahy, úvaly kozáci dva volně klusali. Jeden, stařík vrásčitý a sivý, seděl vzpřímen jako horská jedle, druhý skloněn, mladík zádumčivý, jako ve snách kolébal se v sedle. V bohaté se skvěli úpravě. Na paprsku hrály kmitavě tenounké jich šavle zahnuté, karabiny stříbrem okuté, nábojů též pouzdra, v těsnou řadu s obou stran na hrudi svalnaté upevněná. Štíhlá puška vzadu houpala se v torbě huňaté. Jeli bez hovoru, bez ruchu. Nahajka[1] jen časem ve vzduchu zahvizdla neb čapku sešinutou popravil si jezdec, burku[2] vzdutou. Posléz starší zahovořil k druhu: "Bože veliký, jak pusto kol! Lesnatý ten vrchol nad vrchol vypíná se v široširém kruhu, slavném, divokém, kam sahá zor, v dálku nejzazší, kde prouha bílá vlnivě se nebem rozestýlá - zdaž to oblak, sněhy dálných hor? Zevšad jakby vyhoštěn byl zvuk, božího jen srdce tušíš tluk. Nad těla tu stromů zpráchnivělá, skupená jak trupy po boji, štíhlí vnuci vznášejí svá čela vlajícími mlhy závoji, a chmel planý, réva divoká vzhůru vine smaragdové spony, až pak volně malebnými sklony do vzduchu se spouští s vysoka, a tak tiše drobné lupení kolem kmenů obemšených dřímá a tak libě na lodyze klímá purpurových květů skupení, pestrá zmij´ se na balvanu zhřívá, ze soumraku haluzí se dívá tichá laň tak klidně, bezpečně, - jak by kraj ten nikdy lidské ruce nebyly vzbudily k plesu, muce, jak by snil tak dávno, pověčně. A přec málo uplynulo roků z oněch dob, kdy mráčkem bělavým z lesů těch a roklí, skalních boků četných aúlů[3] se vznášel dým. V mýti lesní, na zeleném honě ovcí stáda, dlouhohřívé koně pastýř hlídal s kopím blýskavým; ke studánkám jasným dívky švarné scházely se v bílý, šumný sbor, nad závojem pestrým oči žárné hrávaly jak blýskavice hor, a když vánek svěží, laškující závoj zdvihl s usmívavých lící, viděl´s ústa, granátový květ, sněžné hrdlo, zlatý amulet - ó, což rád jsem zdvíhal závoj tenký s bílých lící mladé Čerkesenky! V mýtinách té zdřimlé doubravy míhaly se hrdé postavy, na slunci jich přílby, štíty plály, šavle zvonily a burky plály, na komoni s větrem o závod - Šapsuchů a Natuchajců rod! Kolikrát as Čerkes chytrý, smělý v soumraku těch větví ochranném smrtnou ránu chystal nepříteli za vývratí, šedým balvanem, kolena ve kyprý skloniv mech jiskřil očima a tajil dech. Kolikrát se divý bitky hluk odrážel od němých těchto strání, bubnů rachocení, koňů ržání, křik a střelba, polní trubky zvuk; kolikrát se nad ruskou tu skrání čerkeský mih´ čepel modrojasný s vyzlaceným písmem koranu - Chvála bohu! nebyl koran spasný, zlomili jsme vzdory pohanů! - - A přec stýská, stýská se mi časem po dnech minulých. Což hory teď?! Pobavíš se leda s vlastním hlasem, jímž ti skály dají odpověď. Volně jedeš. Puška v čechle[4] dřímá, věrný palaš v pochvě rezaví, kozák sivobradý v sedle klímá a jen ze sna o tom vypráví,(...)
Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):
- Jan Neruda
- Jaroslav Hašek
- kniha Kulička od Guy de Maupassanta
- Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
- Tulák po hvězdách od Jacka Londona
- Divá Bára od Boženy Němcové
- pohádky bratří Grimmů
- Josef Kajetán Tyl
- Ezopovy Bajky
- kniha Alenka v říši divů
