Josef Kainar

Na obecné škole v Přerově patřil Josef Kainar k premiantům. Roku 1928 začal studovat na přerovském gymnáziu, které ukončil roku 1934. Na gymnaziální studia mladého Kainara nesporně působily rodinné události. V této době již také zažíval své první publikační úspěchy, když mu ve školním roce 1932/33 otiskli v celostátním studentském časopisu karikaturu Ovidia jako výpravčího. 5. května 1934 se mladý Kainar z nešťastné lásky pokusil o sebevraždu, když si prostřelil břicho revolverem svého spolužáka.

V roce 1934 odjel Kainar z města a spolu s rodinou se odstěhoval do Olomouce, kde začal studovat na Státním československém gymnáziu. Vlivem choroby však Kainar nepostoupil do septimy a byl nucen nastoupit na gymnázium v Hlučíně. Zapsal se do paměti jako průměrný student s nadprůměrným nadáním uměleckým, dobrý muzikant a veselý společník. Po maturitě se rozhodl studovat na filozofické fakultě v Praze. 17. listopadu 1939 však musel předčasně ukončit vysokoškolské studium z důvodu zavření českých vysokých škol. Kainar zřejmě nebydlel v koleji, díky čemuž ušel zatčení a koncentračnímu táboru.

Kainar vystřídal mnoho povolání. Když okupanti zavřeli vysoké školy, vrátil se Kainar domů. Necelý rok pracoval na nádraží jako pochůzkář na trati, později v kanceláři. Pak se živil jako profesionální kytarista v Doležalově orchestru. Střídavě pracoval na pile v Ostravici a v Doležalově orchestru. V Ostravici nakonec zůstal skoro do konce války.

V roce 1945 se Kainar rozhodl dokončit filozofickou fakultu. Zdržel se v Brně a s plánovaným studiem skončil. Do Brna se přestěhoval, stal se redaktorem Svornosti. Ze zaměstnání však brzy odešel. Spolupracoval se Svobodnými novinami. V Brně navázal nová přátelství a oženil se. V roce 1954 si léčil v sanatoriu poruchu látkové výměny. V 60. letech spolupracoval s filmem, rozhlasem, televizí a časopisy. Kainar tam působil jako autor písní, komentářů, dialogů, povídek a pomocný režisér. Roku 1956 odešel do Prahy a rozvedl se. V tomto období vydával knihy a publikoval v časopisech. Znovu se oženil.

Kainar byl ve svých padesáti letech jmenován zasloužilým umělcem. O čtyři roky později, koncem roku 1971, zemřel.