Akce tohoto týdne:

Miguel Cervantes: balíček 2 elektronických knih (PDF+ePub)     za 98  74 Kč (-25%)

Náhodná ukázka:

HLEDÁNÍ DYNAMITU

Sešli se na konci šichty, když bylo jisto, že dozorci vyfárali, v nejzazší sloji dvacátého pátého obzoru.

Suchý kolohnát Martínek, Jarda Jehně s široko rozšklebenou hubou, z níž mu vytloukl zuby předčasný pšouk dynamitové patrony, Karas z Lažce, Petr Havránek z Doubí, Liška, Karnet a František Milec.

„Kamarádi,“ řekl jim Karnet, který je svolal,

„vyklopím vám rovnou, co si myslím. U nás vraždějí ty bestie po stovkách, a v Rusku po celejch milionech. A my sme tu byli do teďka… jak králíci v děrách. Pořád se říká, že sme bezbranný. Ale my máme v rukou zbraň, a bylo by hanba, dybysme jí nepoužili.“

Nebylo třeba říkat víc. Den co den chodívali ze šichty kolem trati. Počítali za večerů i při rozednívání množství vojenských transportů, ujíždějících na východ.

„Je nás šest, to sou dvě dobrý party po třech. A svej práci všichni rozumíme. Tuhle Milce do toho nepotáhnem, ten vobstará to druhý. Dyž pudem na tu svou šichtu, dáme ti vizo, a pudeš se ten den válet do hospody, abys byl čistej. Kolik nám toho můžeš dát, Frantíku?“

František Milec, hlídač důlního dynamitového skladiště, si otřel čelo, lesklé studeným potem. Tah najednou mu vyrazil. Až v páteři, v žaludku, ve všech útrobách cítil ten prudký útok tělesného strachu, a sliny, v tom okamžiku husté a lepkavé, mu přilepily jazyk k patru.

„Tejďně… tak deset kilo… Pepíku…“ vykoktal tiše.

Když se vracel z této šichty domů, točila se mu hlava hrůzou z toho, co přijde. Nebyl z rodu hrdinů.

Šedesátiletý, malinký, slabý, ušlápnutý, od dětství vtloukán do pokory k pánům.

„Ne, kamarádi, nenuťte mě,“ byl by je prosil se sepjatýma rukama, kdyby ho byli přemlouvali, kdyby nutili. Ale oni jenom řekli:

„Frantíku, kolik nám toho můžeš dát?“

A pro tu prostou, důvěřivou, samozřejmou otázku nemohl říci ne. Musil jít s nimi i na tuto šichtu, v níž všichni nesli za pasem svou vlastní smrt. Vojenské vlaky noc co noc prořezávaly svým těžkým supěním ticho havířských vesnic. František Milec, leže s otevřenýma očima, naslouchal jejich dunivému rytmu, a spínaje mimoděk ruce, modlil se mlčky a úpěnlivě, aby to všecko bylo jenom sen, aby to byla noční můra, z níž je člověku popřána neskonalá milost procitnutí. Neboť každého dne vynášel ze    šmouhy.

šachty dvě tři kila dynamitu, který za tmy odevzdával Karnetovi.       přijav od své ženy Bětušky bandasku

Za deset dní vylétl kolem půlnoci transportní vlak SS. Nálož byla připravena v zátočině u Černých blat, na vysokém náspu mezi slatinnými bahnisky.

Lokomotiva s sebou strhla osm vagonů a střemhlavý pád po příkrém náspu je rozmačkal jako dětské krabičky.            pro jednu noc, uložil dynamit na dno jarmary, pod

O tři dny později byla přerušena trať patnáct kilometrů dále na sever. Vojenský nákladní vlak vyjel z kolejí a roztříštil se pod náspem. Gestapo obrátilo na ruby celý kraj. Přišli i na šachtu Annu Marii, spočetli Františku Milcovi každou patronu. Skladiště bylo v dokonalém pořádku.

(...)

(Jan Drda, Němá barikáda)

Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):

• Jan Neruda
• Jaroslav Hašek
• kniha Kulička od Guy de Maupassanta
• Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
• Tulák po hvězdách od Jacka Londona
• Divá Bára od Boženy Němcové
• pohádky bratří Grimmů
• Josef Kajetán Tyl
• Ezopovy Bajky
• kniha Alenka v říši divů

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, e-knihy ke stažení do čtečky (Kindle a další)

© 1999-2024 Johanesville