Akce tohoto týdne:

Miguel Cervantes: balíček 2 elektronických knih (PDF+ePub)     za 98  74 Kč (-25%)

Náhodná ukázka:

Víte, co často říkají povstalci? Tvrdí, že jejich vzpouru nelze poškodit ekonomickými prostředky, protože žádnou ekonomii nemají, že parazitují na těch, které hodlají svrhnout. Ti blázni prostě jen odmítají vidět, jakou mincí budou muset nakonec zaplatit. Zákonitost těch úpadků a neúspěchů je neúprosná. Můžete vidět, jak se opakuje v systémech otroctví, sociálních států, kastovních náboženství, socializujících byrokracií - v každém systému, který tvoří a udržuje závislosti. Buď přespříliš dlouho parazitem - a už nedokážeš existovat bez hostitele.

UKRADENÉ DENÍKY

Leto a Siona leželi celý den ve stínu duny a pohnuli se jen tehdy, když postoupilo slunce. Naučil ji, jak se v poledním žáru chránit pod přikrývkou písku; na úrovni skály mezi dunami nezačalo nikdy být příliš horko.

Odpoledne se Siona přitiskla k Letovi, aby se zahřála. On měl v poslední době tepla nadbytek.

Mluvili jen málo. Vyprávěl jí o fremenských zvycích, které v téhle krajině kdysi vládly. Ona se o něm snažila dozvědět něco, co ostatní nevěděli.

Jednou řekl: "Možná ti to bude připadat divné, ale právě tady můžu být nejvíc lidský."

Ani při těch slovech si plně neuvědomila svou lidskou zranitelnost a fakt, že tady může zemřít. Dokonce ani když nemluvila, nezapnula si obličejový kryt filtršatů.

Leto pochopil podvědomou motivaci, která k tomu opomenutí vedla, ale věděl, že je zbytečné se o tom přímo zmínit.

Pozdě odpoledne se do kraje pomalu začal vkrádat noční chlad. Začal ji častovat písněmi o dlouhé cestě, které se v Ústní historii nedochovaly. Potěšilo ho, že se jí líbila jedna z jeho nejoblíbenějších, "Lietův pochod".

"Melodie je opravdu hodně stará," podotkl, "ještě ze staré Terry, z dob před kosmickými lety."

"Zazpíval byste ji znova?"

Vybral si jeden ze svých nejlepších barytonů, dávno mrtvého umělce, který kdysi naplňoval mnohé koncertní síně.

Minulost - stěna hrozivá
Mě před propastí ukrývá,
Kde všechny vody víří.
Spršky si hrají,
Podemílají,
Jak temný proud se šíří.

Když skončil, chvíli mlčela a pak řekla: "To je divná píseň do pochodu."

"Líbila se jim, protože ji mohli pitvat," vysvětlil.

"Pitvat?"

"Než naši fremenští předkové přišli na tuhle planetu, byla noc časem příběhů, písní a poezie. Za dob Duny to ale bylo vyhrazeno pro falešnou temnotu, pro denní příšeří síče. Noc byla dobou, kdy se mohli vynořit a pohybovat se venku… přesně jako my teď."

"Ale říkal jste pitvat."

"Co ta píseň znamená?" zeptal se.

"No, je to… prostě jenom píseň."

"Siono!"

Slyšela v jeho hlase hněv a mlčela.

"Tahle planeta je dítětem červa," varoval ji, "a ten červ jsem já."

Odpověděla překvapivě bezstarostně: "Tak mi řekněte, co znamená."

"Hmyz se nemůže osvobodit od svého úlu o nic víc než my od své minulosti," řekl. "Podemílá nás a všechny věci jsou psány v jejích sprškách a proudech."

(...)

(Frank Herbert, Božský imperátor Duny)

Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):

• Jan Neruda
• Jaroslav Hašek
• kniha Kulička od Guy de Maupassanta
• Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
• Tulák po hvězdách od Jacka Londona
• Divá Bára od Boženy Němcové
• pohádky bratří Grimmů
• Josef Kajetán Tyl
• Ezopovy Bajky
• kniha Alenka v říši divů

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, e-knihy ke stažení do čtečky (Kindle a další)

© 1999-2024 Johanesville