Nové Literární doupě!
Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF a MOBI.
Přejít na nový web Literární doupě
Akce tohoto týdne:
Miguel Cervantes: balíček 2 elektronických knih (PDF+ePub) za 98 74 Kč (-25%)
Náhodná ukázka:
Ten večer zaslechli tiché zaklepání na dveře z chodby. Položil prst na ústa, uhasil lampičku a ztajil dech; poznal jeho hlas. Pavle! Tma je skryla. Ta chvilka, kdy otálel za dveřmi, byla kus věčnosti. Slyšel v ní údery jejího srdce.
Položil na ně ruku, tepalo mu ustrašeně pod dlaní.
Ten za dveřmi se hned tak nevzdal. Druhým schodištěm zašel do své dílny a zaťukal na dveře vedoucí z krejčovny. Marně. Bylo zavřeno, klíč trčel v zámku, klika se zvolna pohybovala nahoru a dolů, a zase nahoru a dolů, ale nepovolila.
Odešel, ale pohoda toho večera byla tatam.
Odkudsi zezdola práskly dveře.
Nebránila mu, když vstal a chystal se se staženou tváří k odchodu. Porozuměla, jak mu je. Trapné ustrnutí, úlek, žvanec hanby, ucpávající hrdlo. Pohladil ji mdle po vlasech a vyvzdoroval na své tváři úsměv.
Přikývla a odpověděla také smutným úsměvem. Porozuměla.
Ulehl bez večeře ve svém pokojíku, vším usmýkán, ale spánek nepřicházel. Ležel naznak s rukama pod hlavou a nevzmohl se ani, aby zhasil lampičku. Zaslechl skřípnutí dveří, ale neotevřel oči; předstíral spánek. Věděl, kdo přišel. Skrz přimhouřené řasy viděl ve světelných šípech paprsků jeho tvář. Skláněla se nad ním, svraštělá a unavená, staré oči se pokoušely číst v jeho tváři. Slyšel jeho potlačovaný dech.
"Pavle..."
Stiskl pevně víčka, snažil se oddechovat stejnoměrností spánku. Hluboko v hrudi tlačil pláč. Jako oslizlý kámen. Lžu! Lžu jemu, který mě učil říkat vždycky pravdu. Proč mě to učil, když teď lžu a musím lhát!
"Pavle, spíš? Neslyšíš, chlapče?"
Zvadlá krejčovská dlaň se mu smýkne po vlasech, lehká jako větřík, a zhasí světlo nad hlavou a krejčí se po špičkách a se sotva slyšitelným povzdechem vrací do kuchyně k rozečteným novinám, jejichž první stránka hlásá nad velkou fotografií v černém rámečku, že SS-Obergruppenfuhrer Reinhard Heydrich zemřel na následky vražedného útoku.
Dny se rozběhly zběsile vpřed.
Šramoty světa vezdejšího sem doléhaly vzdáleně. Nerušily. Sedlina strachu a beznaděje, kterou vlekl po celý den, když byl sám, byla odplavena pouhým dotekem, polibkem, přimhouřením řas. V těch dnech se jeho život rozdělil na dva, navzájem si sobě pramálo podobné.
Mezi nimi se vztyčila zeď.
Tady spolu žili ty sladké červnové večery, sami s hvězdami a dechem druhého, šťastni jeden druhým, a kolem nich dýchal starý dům. Pošeptmo si povídali, často se škádlili, brebtali pošetilosti a potichu se smáli, protože podle přirozenosti mládí v nich prese všechno přebývala radost. V těch chvílích se jim zdálo, že je vše v pořádku, že čemusi utekli, že se ztratili ve zdech města a teď spočívají na samém dnu bezpečí.
Ano, bezpečí! Pět kroků sem, pět kroků zpátky.
Občas mlčel, nemaje dost slov, a povídal jí jen očima: Ty – já netušil, že je vůbec na světě něco takového, to předtím, než jsem tě potkal, to byla jen taková lhostejnost... jen čekání a čekání. Hlouposti! Když mi bylo čtrnáct, vysníval jsem si nasládlý příběh: byl jsem v něm letcem v Tichomoří a zachránil jsem jakousi krásnou dívku... pak jsem ji miloval a oženil se s ní. Dokonce jsem si vymyslel i její jméno. Snad jsem to viděl někde v biografu. Směšné, viď? Vůbec se ti v ničem nepodobala. Byl to jen stín a dnes se za to stydím. Teď jsi tu ty, opíráš se mi o rameno a tolik ti voní vlasy. Čímpak ti to voní?
(...)
Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):
- Jan Neruda
- Jaroslav Hašek
- kniha Kulička od Guy de Maupassanta
- Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
- Tulák po hvězdách od Jacka Londona
- Divá Bára od Boženy Němcové
- pohádky bratří Grimmů
- Josef Kajetán Tyl
- Ezopovy Bajky
- kniha Alenka v říši divů