Nové Literární doupě!
Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF a MOBI.
Přejít na nový web Literární doupě
Akce tohoto týdne:
Miguel Cervantes: balíček 2 elektronických knih (PDF+ePub) za 98 74 Kč (-25%)
Náhodná ukázka:
2.
Kvidova matka sice nikdy nemohla s naprostou jistotou říci, že ona vytržená stránka se Shakespearovým sonetem č. 66, kterou v pondělí večer nalezla v balíku s dědečkovými osobními věcmi, skutečně vyjadřuje jeho vědomé přání stran motta smutečního oznámení, ale protože svého otce dobře znala a věděla, že by s knihou něco takového neprovedl, pokud by k tomu neměl právě nějaký zcela mimořádný důvod, okamžitě tomu uvěřila. Četla sonet pohnutě znovu a znovu a navzdory bolesti, která ji celou prostupovala, pocítila malou radost, že nechá-li tuto báseň vytisknout v záhlaví, dá svému tatínkovi jakousi dodatečnou možnost ještě jednou oslovit své nejbližší a své dávné přátele něčím, co před svou smrtí snad opravdu cítil a co mu zřejmě připadalo důležité.
„Nebylo jí přáno,“ vyprávěl redaktorovi Kvido.
Kvidova matka to pochopila ve chvíli, když se její muž vrátil z Pohřební služby v Uhlířských Janovicích. Sotva vstoupil a ona uviděla, jak se tváří, bylo jí náhle všechno jasné – a dokonce se v duchu ve zlomku vteřiny podivila, jak vlastně mohla být tak naivní.
„Nejde to!“ řekla.
Kvido tázavě hleděl na otce.
„Nejde,“ řekl otec.
Kvidova matka se vrátila zpátky ke stolu, dlaněmi obemkla šálek čaje, ale nakonec se nenapila.
„Nejde to,“ opakovala zamyšleně.
„Dělal jsem, co jsem mohl, ale nebyla s nimi vůbec řeč. Nemají tenhle citát na seznamu a basta.“
„Na seznamu?“
„Na seznamu povolených citátů,“ upřesnil otec.
„Povolených citátů?! Shakespeare je nepovolený?! Chci snad, aby mi otiskli citát z Mussoliniho?! Řekl jsi jim vůbec, že je to Shakespeare?!“
„Řekl.“
Matka se sklonila nad šálek.
„Ježíšikriste,“ řekla.
Otec si k ní opatrně přitáhl židli.
„Nemůžu za to, věř mi,“ řekl. „Zkoušel jsem tomu chlapovi dát všechny čtyři stovky, co jsem měl s sebou –“
„No a?“
„Řekl mi, že ještě neviděl nikoho, kdo by se za čtyři stovky nechal zavřít.“
„Nepovolil Shakespeara!“ Kvidova matka zatřepala hlavou. „To už nám vážně můžou zakázat úplně všechno.“
„Tu hudbu,“ řekl otec s jakousi obrovskou neochotou, „tu mi taky nevzali. Naštěstí tam ale měl toho Mahlera.“
„To je hnus,“ řekl Kvido. „Hnus, hnus, hnus!“
„Vždyť říkám,“ zasmála se matka hořce. „Zítra nám zakážou žít.“
Kvidův otec ji vzal kolem ramen.
„Ani umřít nemůže člověk svobodně?!“ zvolala Kvidova matka.
„To jsem mu taky říkal,“ ozval se otec. „Řekl mi: Milej pane, jak žijeme, tak taky umřeme.“
„To je nakonec pravda.“
Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):
- Jan Neruda
- Jaroslav Hašek
- kniha Kulička od Guy de Maupassanta
- Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
- Tulák po hvězdách od Jacka Londona
- Divá Bára od Boženy Němcové
- pohádky bratří Grimmů
- Josef Kajetán Tyl
- Ezopovy Bajky
- kniha Alenka v říši divů