Akce tohoto týdne:

Miguel Cervantes: balíček 2 elektronických knih (PDF+ePub)     za 98  74 Kč (-25%)

Náhodná ukázka:

Kapitola 12.

Nazítří přišel Charles navštívit Grace dvakrát a po celé následující tři týdny za ní chodil vždycky jednou nebo dvakrát denně. Pak ji z Bellevue konečně propustili. Chodila ještě převážně o berlích a dokázala se už o sebe postarat, ale neměla ještě tolik elánu, kolik by si přála. Lékař jí řekl, že by měla počkat ještě další dva týdny, než se vrátí do práce.

V kanceláři Charles zatím Grace nahrazoval různými dočasnými záskoky a ona se kvůli tomu cítila nesmírně provinile. Charles jí ale stále zdůrazňoval, aby nepospíchala zpátky do práce a aby se rozhodně nevracela, dokud nebude úplně ve své kůži.

Během jejího pobytu v nemocnici spolu strávili mnoho času. Grace věděla, že aby Charles mohl být s ní, musel zrušit skoro všechny své plány, ale on se choval, jako by to ani nepostřehl a jako by mu na tom nezáleželo. Smáli se spolu, dobře se bavili, hráli karty a žertovali. Charles Grace nenutil, aby se mu svěřovala se svou minulostí, pomáhal jí, když postupně začínala přecházet po chodbě, a ujišťoval ji, že na ní nebude vidět ani nejmenší jizvička. Když si stěžovala na hrozné nemocniční noční košile, přinesl jí několik krásných košil od Pratesiho. Určitým způsobem ji to přivádělo do rozpaků a stále se děsila vyhlídky, kam to všechno povede, ale už se tomu přestala bránit. Když Charles nepřišel na oběd, nejedla, a když musel někdy vynechat večer v její společnosti, cítila se tak osaměle, že to skoro nemohla vydržet. Pokaždé, když spatřila jeho tvář ve dveřích svého nemocničního pokoje, dostala výraz dítěte, které náhle nalezlo svého jediného kamaráda, plyšového medvídka nebo dokonce maminku. Staral se o všechny její záležitosti, mluvil s lékaři, volal konzultantům, vyplňoval pro ni formuláře nemocničního pojištění. Nikdo v kanceláři nevěděl, jak hluboký je Charlesův vztah k ní, a ani Winnie netušila, kolik s ní ve skutečnosti tráví času. Grace se po celý život cvičila v umění udržet tajemství.

Bála se ale, že tohle všechno se změní, jakmile se vrátí z nemocnice domů. Strach jí vydržel asi dvě hodiny, než se v jejím bytě objevil Charles se šampaňským, s balónky a s piknikovým obědem. Teprve přede dvěma hodinami ji dovezl domů z nemocnice najatou limuzínou a zanechal ji v bytě samotnou, aby si vyřídil nějaké pochůzky.

„Co si o nás lidé pomyslí?“ řekla mu, když ji odvážel z nemocnice domů na Osmdesátou čtvrtou ulici. Představovala si, že všichni musí vědět, že s ní šéf tráví ve dne v noci spoustu času, a že to snad budou psát palcovými písmeny na billboardy.

„Abych ti řekl pravdu, myslím, že na tom nikomu tak moc nezáleží. Tedy kromě nás samotných. Všichni lidé mají plné ruce práce s tím, jak mají sami zamotané životy. A upřímně si nemyslím, že my bychom si tím, co děláme, nějak hloupě zamotávali ty svoje. Ty jsi to nejlepší, co mě kdy v životě potkalo.“ Když se objevil u dveří jejího bytu s piknikem, opakoval jí to. Navíc jí přinesl malou modrou krabičku, ve které Grace objevila úzký zlatý náramek.

(...)

(Danielle Steelová, Zášť)

Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):

• Jan Neruda
• Jaroslav Hašek
• kniha Kulička od Guy de Maupassanta
• Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
• Tulák po hvězdách od Jacka Londona
• Divá Bára od Boženy Němcové
• pohádky bratří Grimmů
• Josef Kajetán Tyl
• Ezopovy Bajky
• kniha Alenka v říši divů

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, e-knihy ke stažení do čtečky (Kindle a další)

© 1999-2024 Johanesville