Akce tohoto týdne:

Paulo Coelho: balíček 5 elektronických knih (PDF+ePub)     za 184  110 Kč (-40%)

Náhodná ukázka:

V deset hodin šly děti ze školy.

Ratkin s Malkusem šli spolu, ale nemluvili; jen tak občas pozorovali se postranními pohledy.

Obloha nebyla už tak čistá jako ráno, oblohou napříč pospíchaly veliké, stříbrné oblaky a vítr dul jak trubač na bílém koni.

Ratkin se náhle zastavil a uchopil Malkusa za ruku.

"Pojď!"

"Kam?"

"Na luka!"

Oběma se náhle rozsvítilo v očích. Cosi široce rozlehlého a šťavnatého zamávalo jim vstříc a rozšířilo zpěvně prsa. Podívali se na sebe a museli propuknouti v smích, jak bláznivě jim svítily oči.

"Ty ... osle!" povídá najednou Ratkin a plácl Malkusa po zádech.

"Ty ... ty ... opice!" odpovídá tento i štulec vrací.

A oba se rozřehotali, přímo proti větru, vítr do nich vletěl jak do otevřených oken.

Pak byli v lukách, byli jimi jakoby uchopeni a neseni, jakýsi zelený chlap tě chytil a hodil druhému, druhý třetímu a vítr zvonil v zubech. Pěšinky je pozdravovaly a nastavovaly stopy, vyryté jejich šťastným a mladým útěkem vstříc slunečnému větru, aby je osušil.

Konečně se zastavili. Byli až k zalknutí udýcháni.

Stříbrné mraky stále pospíchaly napříč oblohou, slunce se rozsvěcovalo a opět vyhasínalo, stín a světlo běžely vždy postupně od jednoho konce luk ke druhému, jako když nějaká veliká ruka zlatým hřebenem louky pročesává.

A vítr dul jak trubač na bílém koni.

Stáli a rozevřeli široce oči, ústa, aby všechna ta krása mohla do nich horem i dolem.

Tady na nich ležel nyní stín, louky se zazmítaly v chladném nepokojném šeru. Ale nahoře před nimi na návrších náhle všecko zasvítilo, domečky jakési bílé i kalužinky zbylé po sněhu, všechno se tam vzňalo bílým plápolem, vítr prudčeji zadul, a onen jas nyní letěl sem k nim, zapuzuje stín ...

Pili tuto hru světla celým obličejem, v hrdle bylo jak tlačenice v úzkých dveřích.

"Slyšíš ... ?" ptá se náhle Ratkin, hlas tlumí a čemusi tajemnému naslouchá.

"Co ... ?"

"Stříbrný vítr ..."

"Stříbrný vítr?" A Malkus má užaslé oči, veliká kola navrch hlavy.

"Pst ... teď! Slyšíš?"

Konečně, zdá se, že i Malkus slyší stříbrný vítr.

Jede to kolem, trubač nahoře, vzali se za ruce, tisknou, tisknou a naslouchají.

Náhle oba najednou.

"Ty, to je krásné ...!"

Ratkin se vyrušil, dívá se okamžik na Malkusa a najednou dá se do smíchu. Co že je krásné, ptá se Malkusa.

Malkus ocitne se na rozpacích.

"Co ... Vždyť víš ..."

"Nevím ..." A Ratkin se tváří docela nechápavě.

"No ... všechno je krásné ..."

"Hm, všechno je krásné ..."

Ratkin se stává náhle velice vážným a upřeně pozoruje druha.

"A přec tě dneska bili, co? Řekneš, že všechno je krásné ...!"

Malkus na okamžik se zapřemítal, i obličej odvrátil, by zakryl rozpaky.

"No bili ...," povídá po chvilce, "ale ..."

Nedořekl, jen prsa jaksi vypjal a do dálky se zadíval.

"Až budu silný, nebudou mě bít ...," řekl až potom.

(...)

(Fráňa Šrámek, Stříbrný vítr)

Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):

• Jan Neruda
• Jaroslav Hašek
• kniha Kulička od Guy de Maupassanta
• Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
• Tulák po hvězdách od Jacka Londona
• Divá Bára od Boženy Němcové
• pohádky bratří Grimmů
• Josef Kajetán Tyl
• Ezopovy Bajky
• kniha Alenka v říši divů

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, e-knihy ke stažení do čtečky (Kindle a další)

© 1999-2024 Johanesville