Nové Literární doupě!
Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF a MOBI.
Přejít na nový web Literární doupě
Akce tohoto týdne:
Karel Václav Rais: balíček 15 elektronických knih (PDF+ePub) za 521 208 Kč (-60%)
Náhodná ukázka:
KDE SE VZAL STRACH
Vody je sotva nad paty, jsme kamarádi, já a ty; jak na břehu tu sedíce, toužíme svlažit sanice. Je vedro, nepohne se list, kdopak by myslil na kořist. S vlkem leží bok po boku kolouch, strach nemá z úskoku, jelen jen pozoruje spár, co otci věstil smrt a zmar. Vody je sotva nad paty, jsme kamarádi, já a ty. Jak zablýskne, hrom udeří, hned skončí Vodní příměří.
Zákon džungle — na celém světě zákon nejstarší — pamatuje téměř na všechno, co může obyvatele džungle potkat. Je to soubor předpisů, zdokonalený časem i zvykem. Jak si snad z dřívějších příběhů pamatujete, pobyl Mauglí delší dobu v séónijské smečce a zákonu džungle se učil u hnědého medvěda Bálúa. Věčné poučování se chlapci zajídalo, Bálú mu stále tvrdil, že zákon je jakási obrovská liána, kolem kdekoho se ovíjí a uniknout nelze. „Jen co se, bratříčku, dožiješ mého věku, však uvidíš, že kdeco v džungli podléhá aspoň jednomu zákonu. Příjemná podívaná to zrovna nebude,“ řekl Bálú.
On je jedním uchem poslouchal a druhým zas pouštěl ven. Takový chlapec pořád jenom jí a spí, na nic nemyslí, a najednou je to tady. Jeden rok se Bálúova slova splnila a tu Mauglí zjistil, že se celá džungle řídí jedním zákonem.
Začalo to tehdy, když v zimě ani nezapršelo. Při setkání v bambusové houštině řekl Mauglímu dikobraz Sáhí, že hlízy planých ňamnanů usychají. Sáhí je, jak známo, až směšně mlsný a živí se jen tím nejlepším a nejzralejším. Mauglí se mu dal do smíchu: „A co je mně po tom?“
„Zatím třeba nic,“ zachrastil Sáhí upjatě a nevlídně bodlinami, „však se dočkáme. A co ta hluboká skalní tůně pod včelí skálou, dá se v ní, bratříčku, potápět?“
„Nedá. Hloupá voda z ní nadobro mizí, nemám chuť rozbít si hlavu,“ řekl Mauglí. Byl přesvědčen, že má rozumu za pět obyvatel džungle.
„Tvoje škoda. Skulinkou by ti tam možná vnikla špetka moudrosti.“ Sáhí se rázem naježil, aby ho snad Mauglí nezatahal za štětinky na nose. O tom, co říkal Sáhí, pověděl pak Mauglí Bálúovi. Bálú zvážněl a něco si jen tak pro sebe zabručel: „Být tady sám, rázem bych změnil loviště, než si vzpomenou druzí. Jenže když lovíš mezi cizími, nakonec se s nimi porveš — ještě by mému člověčímu mláděti ublížili. Počkáme, až pokvete mahua.“
Oblíbený Bálúův strom mahua to jaro vůbec nekvetl. Voskově zelenavé, zažloutlé květy vyprahly vedrem, ještě než se rozvily. Bálú si stoupl na zadní nohy a zatřásl stromem, ale na zem spadlo jenom pár uhnilých okvětních plátků. Krůček po krůčku pronikalo nezkrotné vedro až do lůna džungle, až od něho žloutla, hnědla, černala. Zelený porost na stěnách roklí se spálil žárem na zpřetrhané drátky a zkroucené mázdry trouchniviny. Na okraji vsáklých a speklých skrytých tůní tkvěla poslední drobounká stopa jakoby z litiny. Ze stromů se odlepily šťavnaté popínavé rostliny a zmíraly u jejich paty. V horkém větru vadl a chrastil bambus a hluboko v džungli se mech sloupal ze skal, až byly stejně holé a žhavé jako tetelivě modré valouny v řečišti.
(...)
Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):
- Jan Neruda
- Jaroslav Hašek
- kniha Kulička od Guy de Maupassanta
- Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
- Tulák po hvězdách od Jacka Londona
- Divá Bára od Boženy Němcové
- pohádky bratří Grimmů
- Josef Kajetán Tyl
- Ezopovy Bajky
- kniha Alenka v říši divů