Akce tohoto týdne:

Miguel Cervantes: balíček 2 elektronických knih (PDF+ePub)     za 98  74 Kč (-25%)

Náhodná ukázka:

9. kapitola
Elise Grandierová

Druhého dne bylo počasí tak nádherné, že i Hercule Poirot musel přiznat, že jeho estomac je v dokonalém pořádku.

Tentokrát letěli do Paříže spojem v 8.45.

Kromě Poirota a Fourniera bylo v oddělení sedm nebo osm cestujících a Fournier využil cesty k několika experimentům. Vytáhl z kapsy kousek bambusu a během letu ho třikrát přiložil ke rtům a zaměřil jedním směrem. Jednou se přitom nahnul přes roh sedadla, jednou otočil hlavu trochu na stranu, jednou to zkusil, když se vracel z toalety, a pokaždé se přitom střetl s očima nějakého cestujícího, který ho pozoroval s mírným úžasem. Při posledním pokusu se opravdu zdálo, že všechny oči v letadle jsou upřeny na něj.

Fournier sklíčeně klesl na sedadlo a jeho náladu nijak nepozvedlo, když zpozoroval, že Poirot se nepokrytě baví.

„Vy se smějete, milý příteli? Ale uznáváte, že vyzkoušet se to musí?“

„Evidemment! Po pravdě řečeno, obdivuji se vaší důkladnosti. Není nad to předvést věci názorně. Hrajete roli vraha s foukačkou. Výsledek je dokonale jasný. Každý vás vidí!“

„Každý ne.“

„V jistém smyslu ne. Při každé příležitosti je někdo, kdo vás nevidí, ale to k úspěšné vraždě nestačí. Musíte být dostatečně jistý, že vás neuvidí nikdo.“

„A to je za normálních podmínek nemožné,“ namítl Fournier. „Věřím tedy své teorii, že tu musely být zvláštní podmínky - psychologický okamžik. Musel tu být psychologický okamžik, kdy pozornost všech byla s naprostou jistotou obrácena jinam.“

„Náš přítel Japp se na to hodlá podrobně vyptat.“

„Vy se mnou nesouhlasíte, monsieur Poirote?“

Poirot chviličku váhal, pak pomalu řekl:

„Souhlasím, že byl... že musel být psychologický důvod, proč nikdo neviděl vraha... Ale moje myšlenky se ubírají poněkud jinou cestou, než je vaše. Mám pocit, že v tomto případě pouhá vizuální fakta mohou být klamná. Zavřete oči, příteli, místo abyste je otvíral dokořán. Použijte očí svého mozku, a ne očí fyzických. Nechte pracovat malé šedé mozkové buňky... Jejich úkolem je ukázat vám, co se skutečně stalo.“

Fournier se na něj zvědavě zadíval.

„Nerozumím vám, monsieur Poirote.“

„Protože usuzujete podle věcí, které jste viděl. Nic není tak klamné jako pozorování.“

Fournier znovu zavrtěl hlavou a rozpřáhl ruce. „Vzdávám to. Nechápu, co máte na mysli.“

„Náš přítel Giraud by vám doporučil, abyste si nevšímal mých vrtochů. ,Vyvíjejte činnost, dělejte něco,` řekl by. ,Sedět klidně v lenošce a přemýšlet, to se hodí pro starého člověka, který má nejlepší léta za sebou.` Ale já říkám, že mladý ohař se často vrhá po stopě tak dychtivě, až ji přeběhne... Pro něj je falešná stopa jako dělaná. A teď jsem vám dal velmi dobrou radu...“

A Poirot se opřel dozadu, zavřel oči, snad aby přemýšlel, ale je zcela jisté, že pět minut nato spal jako dudek. Když přijeli do Paříže, odebrali se rovnou do čísla 3 v rue Juliette.

Rue Juliette je na jižní straně Seiny. Číslo tři se nijak nelišilo od ostatních domů. Otevřel jim starý domovník a nevlídně přivítal Fourniera.

(...)

(Agatha Christie, Smrt v oblacích)

Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):

• Jan Neruda
• Jaroslav Hašek
• kniha Kulička od Guy de Maupassanta
• Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
• Tulák po hvězdách od Jacka Londona
• Divá Bára od Boženy Němcové
• pohádky bratří Grimmů
• Josef Kajetán Tyl
• Ezopovy Bajky
• kniha Alenka v říši divů

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, e-knihy ke stažení do čtečky (Kindle a další)

© 1999-2024 Johanesville