Akce tohoto týdne:

Miguel Cervantes: balíček 2 elektronických knih (PDF+ePub)     za 98  74 Kč (-25%)

Náhodná ukázka:

Jsme v hale, zavřeni v saladinu, už sedmý den. Popelnice nezapomněly, co se stalo jejich kolegyním, když jsem do stroje vlezl poprvé, a tak se za celou dobu neukázala ani jedna. Senzory ale ze všech chodeb vnímají bzučení.

Jak strašně jsem se cítil, tak má zranění nebyla vážná. Když jsem se probral poprvé, s hrůzou jsem spatřil Jonáše, jak leží na podlaze kus za mnou. Bylo to pět hodin, co jsme se dostali do saladinu, ale už jsem dokázal vstát. Hlava mne bolela úplně příšerně, ale dobře jsem si vzpomínal, jak Jonáše zasáhl ten poslední blesk.

Proto ta hrůza. Naštěstí jenom spal. Měl sežehlou vestu a na spánku tmavou podlitinu. Neprůstřelná vesta blesk spolehlivě zastavila a nejvíc mu ublížilo, že ho rána narazila na hranu palandy. Dokázal jsem ho dokonce zdvihnout a položit na horní postel a přikrýt spacákem.

Pak jsem zase omdlel.

Jak se mi tmělo před očima, prolétla mi hlavou jasná myšlenka Toho druhého: ‚Kolikrát ještě...‘ asi chtěl doříci ‚omdlíš‘, ale to už jsem omdlel.

* * * * *

Když jsem se probral podruhé, ležel jsem stále na zemi, ale byl jsem přikrytý. Před očima jsem měl úzké skříňky se zásobami a hlava už mne tak nebolela. Jonáš spal zabalený ve spacáku na spodní palandě a jeho ruka vyčnívající přes okraj mi visela nad hlavou.

Vstával jsem sice asi čtvrt hodiny, ale povedlo se. Vrátil jsem Jonášovu ruku do postele a začal se věnovat sobě. Šaty jsem měl stále nepříjemně vlhké, jak se nad troskami buňky snášel umělý déšť. Připadaly mi hnusně mazlavé. Jak jsem si to uvědomil, roztřásla mne zimnice.

Svlékal jsem se dalších dvacet minut.

* * * * *

Přestože to tak strašně bolelo, má zranění opravdu nebyla zlá. Puchýře, příškvarky, modřiny, boule. Jenom na boku, kam mne zasáhl výboj, který mne vyrval z čelistí poklopu, jsem měl ošklivou spáleninu. Před smrtí mne ochránil lem vesty, a hlavně vodou nasáklé kevlarové kalhoty. Vestu jsem mohl rovnou zahodit a z kalhot v místě zásahu zbyla jen stříbročerná osnova z těch nezničitelných vláken. Černá kůže na ráně se olupovala a živé, zanícené maso pod ní chorobně páchlo.

Také průstřel od odražené střely v levém bicepsu nebylo jenom škrábnutí, ale opravdový průstřel. Ale pokud jsem mohl posoudit, kulka svalem jen projela a jakýmsi zázrakem ho nepotrhala.

Takže nejhorším zraněním byl zlomený nos. Trčel mi z obličeje jako něco modrého, křivého, obrovského a cizího. Cizí byl jen do chvíle, než jsem se ho byť sebeopatrněji dotkl. Pak bolel víc, než jak jsem kdy co bolet zažil. Jako by mi mezi očima vybuchoval jeden tříštivý granát za druhým.

„Skoro pohoda,“ zaskuhral jsem. Protože mne znovu roztřásla zimnice, vlezl jsem do sprchy, zatáhl kruhovou zástěnu a pustil horkou vodu.

Nebyl to nejšťastnější nápad.

Když mne přešly mdloby a dokázal jsem se zdvihnout, byl jsem aspoň čistý. V popáleninách už mi jen tupě pulsovalo; veškerá bolest, která v nich byla, odbolela v uplynulé minutě.

(...)

(Jiří Kulhánek, Cesta krve I – Dobrák)

Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):

• Jan Neruda
• Jaroslav Hašek
• kniha Kulička od Guy de Maupassanta
• Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
• Tulák po hvězdách od Jacka Londona
• Divá Bára od Boženy Němcové
• pohádky bratří Grimmů
• Josef Kajetán Tyl
• Ezopovy Bajky
• kniha Alenka v říši divů

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, e-knihy ke stažení do čtečky (Kindle a další)

© 1999-2024 Johanesville