Knihy ke čtení online i stažení v PDF a ePub
NEJVĚTŠÍ ON-LINE KNIHOVNA V ČR

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

Akce tohoto týdne:

Miguel Cervantes: balíček 2 elektronických knih (PDF+ePub)     za 98  74 Kč (-25%)

Náhodná ukázka:

XI

Uplynulo několik týdnů. Ke králově volbě sjíždělo se stále více šlechty. Ve městě se obyvatelstvo zdesateronásobilo, protože se spolu se zástupy šlechty hrnuly tisíce kupců a kramářů z celého světa, počínaje dalekou Persií až k zámořské Anglii. Na Woli byla zbudována dvorana pro senát, kolem pak se bělely již tisíceré stany, jimiž rozsáhlé pláně byly zcela pokryty. Nikdo nedovedl ještě říci, kdo z obou kandidátů bude zvolen: králevic Kazimír, kardinál nebo Karel Ferdinand, biskup plocký. Z obou stran bylo vynaloženo veliké úsilí i snahy. Do světa bylo puštěno na tisíce letáků, opěvujících přednosti i vady uchazečů, oba měli četné a mocné přívržence. Na straně Karlově stál, jak známo, kníže Jeremi, tím hroznější pro stranu protivnou, že bylo stále pravděpodobné, že za sebou strhne šlechtu, která jej měla v lásce a od které konec konců záviselo vše. Ale ani Kazimírovi nechyběla moc. Horovala pro něho starešina, na jeho straně byl vliv kancléřův, k jeho straně, zdálo se, kloní se primas, za ním věrně stála většina magnátů, z nichž každý měl četné klienty, mezi magnáty pak byl i kníže Dominik Zasławski-Ostrogski, vojvoda sandomierzský, po Pilavcích sice slávy notně pošramocené, dokonce ohrožený možností být postaven před soud, ale pořád ještě největší pán v celé říši polské, ba dokonce v celé Evropě a schopný každým okamžikem vhodit nesmírnou tíhu bohatství na vážky svého kandidáta.

Nicméně mívali Kazimírovi přívrženci nejednou hořké chvíle pochybností, protože, jak bylo řečeno, vše záviselo na šlechtě, která již od 4. října hromadně tábořila u Varšavy a hrnula se stále po tisících ze všech stran říše polské a která se převelikou většinou hlásila ke knížeti Karlovi, vábena kouzlem jména Wiśniowieckého a štědrostí králevicovou k účelům veřejným. Králevic totiž, pán spořivý a nezámožný, neváhal v této chvíli věnovat značné důchody na formování nových regimentů vojsk, jež měla být dána pod velení Wiśniowieckého. Kazimír byl by rád následoval jeho příkladu a jistě ho nezdržovala od toho lakota, nýbrž právě naopak – přílišná štědrost, jejímž bezprostředním následkem byla malá hotovost a věčný nedostatek peněz v pokladnici. Zatím byla mezi oběma živá výměna listů. Každého dne lítali poslové mezi Nieporetem a Jablonnou. Kazimír zapřísahal Karla ve jménu svého starešinství a bratrské lásky, aby ustoupil, biskup zase se vzpíral, odpisoval, že se mu nesluší zhrdat štěstím, které ho může potkat, „když to štěstí je in liberis suffragiis říše polské a komu je Pán slíbil“ – mezitím čas ubíhal, šestitýdenní lhůta se blížila a spolu s ní kozácká hrůza, protože došly zprávy, že Chmielnicki upustil od obléhání Lvova, který se po několika šturmech vykoupil, stanul u Zamośćia a ve dne v noci šturmuje na tuto poslední baštu říše polské.

Říkalo se také, že se kromě poslů, které vyslal Chmielnicki do Varšavy s listem a prohlášením, že jako polský šlechtic dává hlas Kazimírovi, skrývalo v zástupech šlechty i v samém městě plno přestrojené kozácké stařešiny, které nikdo nedovedl rozeznat, protože se dostavovala jako šlechta oprávněná a zámožná, nelišíc se nikterak od ostatních volitelů, zejména ze zemí rusínských – ani řečí. Jedni, jak řečeno, vkrádali se z pouhé zvědavosti, aby se podívali na královskou volbu i na Varšavu, jiní na zvědy, aby sebrali hodně zpráv, co se mluví o příští válce, kolik vojska hodlá říše polská postavit a jaké obnosy zamýšlí věnovat na verbování vojska. Snad bylo v tom i mnoho pravdy, co se říkalo o těchto hostech, protože mezi záporožskou stařešinou bylo mnoho pokozáčtělých šlechticů, kteří pochytili něco latiny, a proto nebylo po čem je poznat, ostatně na dalekých stepích latina vůbec nekvetla a tací knížata Kurcewiczové neuměli jí zrovna tak jako Bohun a jiní atamani.

(...)

 

(Henryk Sienkiewicz, Ohněm a mečem II)

úvod ~ novinky ~ autoři ~ díla ~ galerie ~ historie ~ perličky ~ slovník ~ odkazy ~ fórum

mapa webuediční plánkniha návštěve-mail

 

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, e-knihy ke stažení do čtečky (Kindle a další)

 

© 1999-2024 Johanesville

TOPlist