V roce 1922 vstoupil do služeb imperiální britské policie v Barmě. Po pěti letech se vrátil do Evropy rozhodnut stát se spisovatelem. Nejprve z rozmaru a touhy po nových zkušenostech, ale později z čiré nezbytnosti strávil několik let mezi chudinou v Londýně a Paříži, neúspěšně se pokoušel psát a živil se příležitostně jako umývač nádobí či soukromý učitel. Své zkušenosti popsal v knize Trosečníkem v Paříži a Londýně (Down and Out in Paris and London, 1933), se kterou konečně jako autor prorazil. Následovaly Barmské dny (Burmese Days, 1934), reflektující pobyt v Indii, a dva konvenční romány, které Orwell sám nakonec zavrhl.

Na popud nakladatele Gollancze vydal se v r. 1935 Orwell na průmyslový sever (Silnice do Wigan Pieru, The Road to Wigan Pier, 1937), kde se v něm probudilo sociální cítění a levicové politické smýšlení. Koncem roku 1936 odjel do Španělska bojovat na straně republikánů a zažil zde, jak španělští komunisté, řízeni z Moskvy, prakticky bojkotují protifašistický odpor z obavy, aby nepřerostl v revoluční všelidové povstání.

Kniha Hold Katalánsku   (Homage to Catalonia, 1938) popisuje jeho myšlenkový přerod v bytostného odpůrce lži a totality. Zdravým úsudkem a jasným, neokázalým stylem se vyznačují zejména Orwellovy eseje sebrané v několika svazcích: např. V břiše velryby (Inside the Whale, 1940) či Zastřelení slona (Shooting an Elephant, 1950).

Za druhé světové války pracoval pro BBC. Orwellovo jméno začalo být známé hlavně po vydání Farmy zvířat   (Animal Farm, 1945) a románu 1984   (Nineteen Eighty Four, 1949), kde popisuje totalitní utopii. Někteří knihu 1984   připodobňují k Huxleyho Konci civilizace (Brave New World). George Orwell zemřel na tuberkulózu v r. 1950.